V rozhovoru mohou čtenáři najít zkušenosti rodičů „na druhou“ – půjde o zkušenosti nejen rodičovské, ale také prarodičovské. Povídali jsme si totiž s paní Ivanou Machovou, která má dospělého neslyšícího syna Pepíka a ten už má rodinu a malého synka Pepíčka. Nás zajímalo hlavně to, jakou roli má paní Machová, jako slyšící babička, roli ve výchově svého vnoučka, co do jeho výchovy přináší, zkrátka jak to v jednom konkrétním případě vypadá, když se na výchově dětí neslyšících rodičů podílí i jejich slyšící rodiče.

Příspěvek se týká výuky českého jazyka. Nabízí několik dobrých tipů na různé aktivity, jak učit češtinu (slovní zásobu a gramatiku) u malých neslyšících dětí.

V tomto článku přinášíme nejdůležitější informace ze semináře Plánování a hodnocení rozvoje sluchově postižených dětí s kochleárním implantátem, který spolupořádalo Centrum kochleárních implantací u dětí spolu s Fakultou elektrotechniky ČVUT a firmou Cochlear 17. března. Článek se více zaměřuje na příspěvky jedné z přednášejících paní Viktorije McDonell, která se účastníky semináře seznámila s materiály, které pro rehabilitaci neslyšících dětí vytvořila firma Cochlear. 

Jedné z poradkyň Střediska rané péče Tamtam FRPSP Marcely Peřinové jsme se zeptali na to, jaké má zkušenosti z vícegeneračních rodin, kde jsou slyšící rodiče, jejich neslyšící děti a jejich děti. Jaké jsou či jaké by měly být role slyšících prarodičů a neslyšících rodičů ve výchově dětí? S jakými přístupy se uvnitř těchto rodin setkává a co by v tomto ohledu slyšícím prarodičům a jejich neslyšícím rodičům poradila? 

V následujícím článku přinášíme informace o výzkumu, který v roce 2007 probíhal ve Velké Británii a jehož cílem bylo zjistit, zda došlo u neslyšících dětí po kochleární implantaci ke změně způsobu komunikace. Informace o této studii a jejích výsledcích jsme čerpali z článku, který vyšel v časopise Journal of Deaf Studies and Deaf Education. 

Článek nabízí podněty k zamyšlení nad tím, jak mohou rodiče vnímat sluchovou vadu svých dětí – a jak může jejich postoj (pozitivně) ovlivnit, jak bude zase jejich dítě vnímat, že má nějakou sluchovou vadu, jak tento fakt začlení do svého života. Článek nabízí několik otázek, které si mohou rodiče položit a na základě toho si uvědomit, jak ke svému neslyšícímu či nedoslýchavému dítěti přistupují. Autorkou článku je poradkyně a psycholožka Střediska rané péče Tamtam Iva Jungwirthová. 

Marek Bartošek je studentem Masarykovy university v Brně a také úspěšným sportovcem: ve sportovní střelbě získal loni na deaflympiádě jedno čtvrté a dvě pátá místa. Je neslyšící a má od dětství kochleární implantát. V rozhovoru, který Vám přinášíme, vypráví Marek o své rodině a škole, o slyšící i neslyšící společnosti, o svých zkušenostech s implantátem i o zážitcích, které si přinesl z Taipei, kde se konala poslední deaflympiáda - olympijské hry neslyšících. 

V tomto článku se autorka věnuje tomu, jak to vypadá v rodinách dospělých neslyšících a jejich slyšících dětí. Dotkne se také tématu „vícegenerační vztahy v rodině“, v níž jsou slyšící prarodiče, jejich neslyšící děti a jejich děti. 

Článek odpovídá formou otázek a odpovědí na nejčastější otázky, které v souvislosti se sluchadly kladou rodiče dětí se sluchovým postižením. 

Snad každý rodič by si přál, aby jeho dítě prožilo šťastný život, aby si dokázalo poradit i v obtížných životních situacích, umělo jim úspěšně čelit a řešit je. A právě tématu vytváření, rozvoji a posilování psychické odolnosti dětí se věnuje kniha autorek Simony Horákové Hoskovcové a Lucie Suchochlebové Ryntové. Článek krátce seznamuje s knihou a jejím obsahem.