...Když mé rozčilení dostoupí vrcholu a on vidí, že bych se mohla dopustit i nějaké fyzické agrese, rozhodne se, že své „šílené“ matce ustoupí... – M. Vlčková

Rozhovor, který se věnuje problematice dospívání neslyšících dětí v rodině je intimní zpovědí jedné konkrétní, i když nejmenované, rodiny.

Lidský mozek a znakový jazyk – M. Šmídová

Jedna z velkých záhad týkajících se našeho mozku je okolnost, jak vlastně lidský mozek přijímá a zpracovává jazyk a produkuje řeč. Do nedávné minulosti se většina výzkumů zabývala pouze jazyky mluvenými. Poté, co byl v 60. letech znakový jazyk postaven na úroveň jazyků mluvených, začalo vědce následně zajímat, vyskytuje-li se i v našem mozku za stejných podmínek jako jazyk mluvený.

Kochleární implantát a výsledky u prelingválně neslyšících dětí – M. Šmídová

Představení knihy Mgr. Jitky Holmanové „Raná péče o sluchově postižené dítě“. J. Holmanová píše o tom, jaký vliv má celková rehabilitace sluchově postiženého dítěte. Postihuje otázku efektivity kochleárních implantátů na základě věku, včasnosti přidělení a následné péče a rehabilitace.

Hluchota v rodině – sourozenci – M. Vlčková

Rodina, vztahy mezi jejími členy, postoje rodičů k dětem, vztahy mezi sourozenci – to jsou okolnosti, které zásadním způsobem ovlivňují osobnostní vývoj jednotlivce. Situace v rodině, ve které se vyskytuje handicapované dítě, je zmapována zatím nedostatečně, ještě méně informací lze nalézt konkrétně o rodině se sluchově postiženým dítětem. Článek je téměř celou kapitolou o sourozeneckých vztazích v rodinách se SP dítětem z knihy amerického autora Davida Lutermana.

Tinitus z psychologického hlediska – J. Sinecká

Na tinitus (ušní šelesty) se můžeme dívat z různých úhlů pohledu. Psychologická léčba je zaměřena především na chronický, tedy dlouhodobý a ustavičný tinitus. Psychologickým aspektům vzniku šelestu a především popisu psychoterapeutických postupů, které se při jeho léčbě používají nejčastěji, se věnuje kniha německé autorky Birgit Kröner-Herwigové.

Umění jednat s dospívajícími – M. Vlčková

Sotva si rodiče neslyšících dětí začnou užívat alespoň trochu uspokojující komunikace se svým potomkem, čeká je nejspíš překonávání další komunikační bariéry. Dobu, kdy vzájemné sdělování podléhalo velkým omezením, protože si obě strany musely nejprve osvojit znakový jazyk, nebo principy orálního vzdělávání, sice již překonali, dospěli však k období adolescence dítěte. Právě rodičům a pedagogům adolescentních potomků a žáků je určena publikace francouzské autorky Edith Tartar Goddetové.

Čarodějův učeň – dvojjazyčné vyučování v 8. a 9. třídě – J. Sinecká

Článek z německého časopisu popisuje praktický příklad z bilingválního vyučování na jedné hamburské škole. Je představena jedna metoda bilingválního konceptu vyučování, kdy se sluchově postižení žáci seznamují s klasickými literárními díly. Je zde popsán postup bilingvální práce s klasickou německou baladou J. W. Goetha „Čarodějův učeň“.

Slovo psychologa: Ohrožení sluchově postižených lidí kriminalitou – Š. Vymětal

Je známo z poradenské praxe, že skupina sluchově postižených je ve zvýšené míře ohrožena kriminalitou. Pachateli trestné činnosti se sluchově postižení stávají často z neznalosti, pro nedostatek informací, z nedůvěřivosti, pro komunikační bariéru směrem ke svému okolí...

Srovnání přístupu vybraných městských částí hlavního města Prahy při poskytování příspěvků na kompenzační pomůcky – M. Vlčková

Článek je výběrem ze seminární práce vypracované pro Institut sociologických studií a věnuje se zjištěním, jak jsou na určitých vybraných úřadech přidělovány příspěvky na kompenzační pomůcky. První část zahrnuje informace získané metodou řízeného rozhovoru, a to v Městských částech Praha 8, 13 a 14. Druhá část informací byla pořízena výzkumem akcí, tentokrát je popisována Praha 13.