Dědičnost poruch sluchu – V. Gregor

V. Gregor je primářem oddělení lékařské genetiky v Thomayerově nemocnici. Článek zachycuje informace z přednášky pro rodiče a ostatní zájemce, která byla součástí říjnového setkání rodin v Praze ve Stodůlkách. Podrobně vysvětluje pojmy chromozomální dědičnost, monogenní dědičnost, dědičnost mitochondriální, dědičnost syndromická a nesyndromická.

Příběh Anetky a její maminky – P. Černohorská

Petra Černohorská je sluchově postižená maminka sluchově postižené holčičky. Paní Černohorská vypráví nejprve o svém dětství ve slyšící rodině a o systému péče, který byl pro ni připraven. Po narození těžce sluchově postižené dcery začal její boj o co nejlepší péči pro dceru. Jako nejlepší řešení nakonec vyhrál kochleární implantát, který byl malé Anetce voperován.

Bilingvismus z pohledu rodičů – A. Hudáková

Příspěvek Mgr. Andrey Hudákové, přednesený na listopadovém setkání v Berouně. V úvodu vysvětluje, co je to bilingvismus, co lze od něj reálně očekávat, co všechno by rodiče měli brát v úvahu při rozhodování se pro bilingvální vzdělávací cestu pro své dítě. Pro jasnější představu vysvětluje paní Hudáková, co to jsou: bilingvismus přirozený a umělý, bilingvismus simultánní a sekvenční, bilingvismus s dominancí jednoho z jazyků a vyvážený, bilingvismus kolektivní, bilingvismus jako prostředek a jako cíl. V závěru hovoří o kulturní odlišnosti neslyšících, o specifičnosti znakového jazyka.

Od těžkého kapesního sluchadla ke kochleárnímu implantátu – J. Sinecká

Název příběhu Viktora A. Senna, který je obsažen v knize švýcarských neslyšících autorů a autorek s názvem Mezi tony. Tato publikace obsahuje velmi krásné a kvalitní texty, povídky, příběhy, ale také básně i fotografie od neslyšících, ale i o neslyšících, o jejich tajuplném a zajímavém světě.

Lukášova cesta ke kochleárnímu implantátu – J. Sinecká

Životní příběh jedné německé rodiny, která se rozhodla podstoupit operaci kochleárního implantátu. Je to vyprávění slyšících rodičů malého Lukáše o cestě, na jejímž začátku jsou první pochybnosti, diagnóza „nedoslýchavost hraničící s hluchotou“, první barevná sluchadla, první slova, a která končí rozhodnutím pro implantaci.

Sborník her pro vyučovací předmět znakový jazyk – pro sluchově postižené děti a mládež – M. Vlčková

Téma diplomové práce Kateřina Houškové, pedagožky vyučující na Speciálních školách pro sluchově postižené v Hradci Králové. Jak autorka v závěru práce píše, diplomová práce vznikla na základě zhruba ročních zkušeností s vyučovacím předmětem Znakový jazyk. Práce obsahuje kapitoly nastiňující koncepci výuky předmětu Znakový jazyk: Cíl a obsah předmětu Znakový jazyk; Organizace vyučovací hodiny předmětu Znakový jazyk; Návrh na organizační strukturu hodiny vyučovacího předmětu; Tematický plán; Klasifikace v předmětu Znakový jazyk.

Boj se skrytými titulky – manželé Semerádovi

Manželé Semerádovi popisují své problémy s titulkovacím zařízením. Protože jde o článek laiků, nejsou zde uvedeny technické parametry a článek je tedy přístupný laické veřejnosti.

Slovo psychologa: Sourozenecké vztahy a sluchové postižení v rodině – Š. Vymětal

Rodinu se sluchově postiženým jedincem, píše Š. Vymětal, je třeba pojímat jako individuální jednotku, která má specifické podmínky, potřeby i problémy. Nelze hledat nějaké obecné zákonitosti, které platí pro vztahy v rodinách se SP členem.
Text pouze upozorňuje na určité jevy z poradenské praxe Š. Vymětala. Rozebírá situaci slyšících rodičů se SP dětmi; slyšících rodičů s jedním SP dítětem a dalšími dětmi slyšícími; SP rodičů se slyšícími dětmi; SP rodičů s SP dětmi.