Galerie
Stodůlecký Jarmark „Pojďte s námi do cirkusu!“
Protože nám minulý rok na Jarmark pršelo, báli jsme se, aby déšť tentokrát nepřišel znovu. Bát se však nebylo čeho - už od rána nás příjemně hřálo sluníčko a vydrželo svítit až do odpoledních hodin. I díky krásnému počasí k nám přišlo 15. září více než 100 neslyšících, nedoslýchavých i slyšících dětí našich klientů i dětí ze všech tří škol pro sluchově postižené v Praze. Na co se mohly děti tentokrát těšit? Na hry a soutěže v cirkusovém duchu! Vždyť se na ně už od vstupu smál nápis: Pojďte s námi do cirkusu!Když cirkus, tak hned od začátku! Už u vstupu se proto děti proměnily v malé klauny - dostaly na hlavu barevnou čepičku a červený klaunský nos, které mnohé z nich nesundaly ani při odchodu z Jarmarku.Děti se však, jako už tradičně, nerozeběhly hned po soutěžních disciplínách. Tentokrát jsme pro ně na začátek připravili divadelní představení divadelních společností Žebřík a krab. To byla legrace! Děti si užily pantomimické představení, trochu artistického umu i představení velké spousty zvířátkovských maňásků. Nakonec mezi ně přišly dvě vytáhlé obrovské postavy na chůdách – to děti jen hleděly s otevřenou pusou, co všechno ty vysoké postavy na svých dlouhých nohách dokážou. Dětem se obě představení moc líbila – to bylo znát z jejich nadšeného potlesku i z toho, že i když na začátku klidně seděly, na konci představení už sedět nevydržely, vyskočily na nohy a začaly se míchat mezi herce.Po představeních se děti se zápalem vrhly na jednotlivé cirkusové soutěžní stanoviště. Bylo jich celkem deset. Na desátém se sice nesoutěžilo, ale i tam stála dlouhá fronta dětí. Tady totiž jedna šikovná malířka malovala dětem na obličej veselé barevné obličeje. Na zahradě se to tak hemžilo klauny, upíry, různými zvířátky a dalšími barevnými postavičkami.Velký úspěch měla dvě ryze cirkusová stanoviště – nejprve se děti podívaly na cirkusové představení – jak žonglovat s míčky a jak točit s talířem na dlouhé tyči – a pak už se samy vrhly do výroby míčků a žonglování s nimi a také do talířetočení. Jejich cvičení vedli zkušení cirkusoví artisti. Na dalším stanovišti měly děti coby lvi prolézat hořícími obručemi – jen se nespálit. Jako klauni – v širokých barevných kalhotách a ve velkých klaunských botách měly děti vyběhnout na kopeček a přitom držet v ruce lžíci a na ní míček a ten míček neshodit. Své tvořivé dovednosti mohly děti vyzkoušet na dvou stanovištích: při výrobě loutek z přírodních materiálů (klacíků, kaštanů a tak dále) a při výrobě veselých barevných pytlíků – dostaly tiskátka s cirkusovými motivy, která omalovaly a potiskaly si jimi pytlíky dle vlastního vkusu.Na posledních třech stanovištích si děti procvičovaly svou přesnost, rovnováhu, sílu i mrštnost. Na prvním měly házet kroužky na o kus dál stojící kužele. Na dalším se, jako správní artisté, měly naučit, že rovnováha je pro artistu veledůležitá věc – to měly osvědčit při jízdě na šlapacích kolečkách či při tom, když dělaly holubičku a stály jednou nohou na zádech gumovému ježkovi. Každý artista také potřebuje sílu, aby se udržel na lanových žebřících – však si také děti mohly na takový lanový žebřík vylézt. A před tím si posílit svaly na různých posilovacích pružinách.Když už děti sesbíraly razítka na všech soutěžních stanovištích, mohly si na všemi oblíbeném stolečku s dárečky vybrat zaslouženou odměnu a pak si naplnit bříško nějakou tou dobrotou. A jak se jsme se dozvěděli od rodičů a vychovatelek na školním internátě, dětem se náš Jarmark moc líbil. To jsme moc rádi!Multikulturní setkání Jarmark se konalo díky finanční podpoře fondu T-mobile. Za štědrou podporu i za děti moc děkujeme.Fotky z Jarmarku si můžete prohlédnout zde.V galerii je 24 obrázků.
Poslední změna: 5. Říjen 2011 - 9:17
Vítejte v Sherwoodu, tajemném lese robina Hooda
V úterý 21. června 2011 se na zahradě Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. konala tradiční ZAHRADNÍ SLAVNOST nejen pro děti se sluchovým postiženým, tentokrát na téma Robin Hood.
Celé dopoledne pršelo, a tak neustále zvonily telefony s dotazy, zda se Zahradní slavnost bude konat i za takového počasí. My jsme však byli připraveni na všechno. Když si déšť na chvíli udělal přestávku, postavili jsme téměř po celé zahradě stany a přesunuli některá stanoviště do sucha. Je pravda, že to později způsobilo menší zmatky, jelikož rozmístění stanovišť na plánku neodpovídalo jejich konečnému umístění, ale i s tím si všichni statečně poradili a všechny úkoly našli.Ač to vypadalo, že strávíme celé odpoledne s deštníky nad hlavami a schovaní pod stany, úderem 14. hodiny přestalo pršet, mraky se jako mávnutím kouzelného proutku rozestoupily a celé odpoledne nás pak příjemně hřálo sluníčko. A tak mohla začít Zahradní slavnost na téma Robin Hood. Prvním letošním překvapením byl hned vstup na tuto akci. Již po dlouhá léta bylo zvykem, že děti dostaly u vstupu tabulku, kterou si pověsily na krk, a na ní pak získávaly razítka za dobře splněný úkol. Letos jsme však díky štědrým sponzorům pořídili kožené měšce, do kterých děti získávaly za jednotlivé úkoly zlaté penízky.Jako každý rok, i letos celý program Zahradní slavnosti moderoval herec Jaroslav Dušek, kterému nechyběl tradiční smysl pro humor. Během představení příběhu Robin Hood zazněly i dvě písně ze stejnojmenného muzikálu – píseň „Mary a Ann“ v podání zpěváka Jana Kříže a duet „Až se zblázním“ v podání Jana Kříže a Marie Blahynkové. Moderování i zpěv byl tlumočen do českého znakového jazyka tlumočnicí Naďou Dingovou. Po dovyprávění příběhu nám ještě předvedla skupinka statečných mužů napínavou šermířskou podívanou.Po tomto úvodním programu už se děti mohly rozprchnout po zahradě, kde je čekalo plnění úkolů, týkajících se příběhu o Robinu Hoodovi. Na každém stanovišti děti přivítali muž či žena v krásném dobovém kostýmu, kteří si s nimi bez problémů povídali ve znakovém jazyce.Hned při vstupu do zahrady děti čekal náročný úkol, a sice hod na cíl, kde se trefovaly šiškami do různých kruhů a terčů. Na dalším stanovišti si mohly děti vyrobit malý měšec a ozdobit svou ruku krásnými náramky z kůže či korálků. Na jiném stanovišti si zase mohly vyrobit ozdobu z drátků a zavěsit si ji na kožený provázek jako náhrdelník. Takto nazdobené vyrazily děti vstříc dalším dobrodružstvím.Měly například za úkol napsat tajnou zprávu pro Robina Hooda, poté ji pořádně složit a zapečetit voskem. Některé děti psaly zprávy, některé nakreslily Robinovi obrázek. Dalším velmi náročným úkolem bylo čarování. Nejprve každé dítě uvařilo s čarodějnicí lektvar, který dodával sílu. Nejnáročnější částí úkolu však bylo lektvar vypít, aby tuto sílu děti získaly. Některé děti bez obav lektvar vypily a poté zvedly velmi těžkou krabici, některé děti se chvíli rozmýšlely, zda jim lektvar neublíží, ale nakonec ho také vypily a získaly také velkou sílu. Našly se ale také děti, které se obávaly, že je chce čarodějnice lektvarem začarovat v něco ošklivého a tak raději lektvar nepily.Dalším obtížným úkolem bylo střílení šípem z luku a kuše. Děti se v příběhu o Robinovi Hoodovi dozvěděly, že Robin byl vynikající lukostřelec, že byl nejlepší ze všech, a tak se mu všechny děti s nadšením snažily na střelnici vyrovnat, a šlo jim to velmi dobře! Mohly si také prohlédnout historickou zbroj – helmy, meče, štíty… a vyzkoušet si, jak bylo s těmito zbraněmi obtížné bojovat.Vzhledem k tomu, že Robin Hood i jeho muži byli velmi silní a stateční, i na děti ještě čekalo několik fyzicky náročných úkolů. Jedním z nich bylo pomoct mnichovi přenést červené mešní víno na určitou vzdálenost, aniž by se rozlilo, a naplnit tak velký džbán. Posilněni tímto výborným vínem (ve skutečnosti to byla sladká šťáva), bojovaly děti ve dvojicích proti sobě na podstavcích a snažily se obrovskými pěnovými zbraněmi srazit jeden druhého dolů, stejně jako kdysi Robin Hood s Malým Johnem proti sobě bojovali v Sherwoodu na kládě, aby se ukázalo, kdo z nich je lepší bojovník.Po všech těchto náročných úkolech čekalo na děti poslední stanoviště v samém srdci Sherwoodského lesa – překážková dráha, která byla zakončena chůzí po provaze, který vedl přímo k velkému dubu, u nemož na děti čekal Robin Hood! Děti mu s nadšením dávaly své tajné zprávy, které si hned společně prohlíželi. Robin se dětí ptal, co všechno zažily, a děti mu to s nadšením vyprávěly. Na důkaz, že opravdu splnily všechny úkoly, ukázaly Robinovi svůj měšec plný zlatých penízků. Robin Hood je pak odměnil speciálním velkým tolarem s písmenem „R“, který mohly děti poté vyměnit za nějaký pěkný dárek.A poté už děti čekal jen odpočinek v podobě skákacího hradu a také kovárna, kde si mohly děti za pomoci kováře vyrobit malou podkovičku.Na své si přišly samozřejmě i rodiče, babičky a tetičky, zkrátka všichni dospělí. Kromě nadšeného plnění úkolů se svými dětmi jim celé odpoledne k dobré náladě hrála živá hudba, mohli si zakoupit výborné občerstvení, různé šperky a také výrobky v kovárně.Rádi bychom moc poděkovali firmě invelt - s.r.o., která nás při realizaci Zahradní slavnosti finančně podpořila. Bez její podpory by nebyla naše Slavnost zdaleka tak slavnostní! :)Fotky ze Zahradní slavnosti si můžete prohlédnout zde.
V galerii je 20 obrázků.
Poslední změna: 14. Červenec 2011 - 14:45
Týdenní pobyt pro rodiny se sluchově postiženými dětmi 2011
Ve dnech 6. – 13. května se v překrásném prostředí Srbska, nedaleko Karlštejna, konal týdenní pobyt pro rodiny s těžce sluchově postiženými dětmi. Já, jako redaktor, jsem měla možnost se na tento pobyt přijet podívat. Pobyt zorganizovala Federace rodičů a přátel sluchově postižených pro nové klienty Středisek rané péče Tamtam Olomouc a Praha. Jak jsem měla možnost zjistit, pobytu se zúčastnilo 17 rodin z celé České republiky se svými malými, sluchově postiženými dětmi a jejich sourozenci. Přítomných 23 dětí bylo ve věku deset měsíců až dva roky.Pobyt měl napomoci rodičům vyrovnat se s tíživou životní situací a nalézt co nejvhodnější postupy pro rozvoj komunikace a vzájemných vztahů v rodinách s dětmi se sluchovým postižením. Mnoho rodin mělo dosud pouze kusé informace o sluchovém postižení, o příčinách a vadách sluchu, způsobech komunikace, možnostech využití kompenzačních pomůcek a problémech souvisejících. Program proto sestával z aktivit, které rodičům poskytly ucelené informace v oblastech, jež jsou pro ně aktuální. Pobyt byl hrazen z dotací Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, částečně si jej platili také rodiče.Program začínal v ranních hodinách individuálními a skupinovými terapiemi, na které navazovaly přednášky z oblasti kochleárních implantací, ukázky znakování s miminky, zařazen byl i videotrénink interakcí a arteterapeutická setkání. Odpolední program začínal každý den znakovým jazykem, na kterém mě příjemně překvapila určitá uvolněnost a neskrývaný zájem rodičů, kteří si sami určovali, které znaky by ještě chtěli znát. Na každodenní „porci“ základních znaků, které měly rodičům napomoci v komunikaci s jejich dětmi, navazovaly téměř dvouhodinové přednášky z logopedie, z oblasti funkce sluchu a objektivních vyšetřovacích metod, z oblasti sluchadel a subjektivních vyšetřovacích metod. Přednášejícími byli vysoce renomovaní pracovníci v dané oblasti. O možnostech integrace dětí se sluchovým postižením také přednášela ředitelka Federace rodičů a přátel sluchově postižených, Mgr. Jana Fenclová. Po celou dobu programu byla zajištěna péče o děti pracovnicemi Federace, které byly na týdenním pobytu přítomny. Protože bylo celý týden krásné počasí, chodily s dětmi na procházku, znakovým i mluveným jazykem upozorňovaly na věci kolem sebe, snažily se u dětí podporovat sluchové vnímání a rozvíjet slovní zásobu a komunikaci.Ve večerních hodinách pak měli rodiče volno na vstřebání informací, večeři a ukládání dětí do postele. Následující večerní přednášky se týkaly např. sociálního poradenství, rozvoje komunikace u sluchově postižených dětí, zařazena byla i beseda s dospělými sluchově postiženými. Přednášky se mnohokrát díky častým dotazům protáhly až do pozdních večerních hodin.Součástí programu, důležitým pro navázání neformálních vztahů, byl společný výlet do Svatého Jána pod Skalou na ekofarmu, kde měly děti možnost vidět mnohá zvířata z farmy.Pobyt byl v mnoha ohledech jistě náročný, ale pro rodiče nesmírně důležitý, nezastupitelný a cenný. Rodiče nejen, že získali v poměrně krátkém čase a na jednom místě spoustu informací o problematice, jež se jich dotýká, ale zároveň měli možnost si předávat zkušenosti i mezi sebou a navázat nová přátelství.Fotky z pobytu si můžete prohlédnout zde.V galerii je 16 obrázků.
Poslední změna: 20. Červen 2011 - 14:41
Velikonoční setkání 2011
Ve středu 20. dubna proběhlo na naší zahradě tradiční Velikonoční setkání, kterého se zúčastnili slyšící i neslyšící rodiče se svými neslyšícími dětmi. Pro děti byly připravené tvůrčí úkoly, tentokrát zaměřené na tematiku jara a Velikonoc. Děti si tak mohly ze setkání domů odnést krásně ozdobené vajíčko, sedmitečnou papírovou berušku či kohoutka a jiné hezké výrobky. Přálo nám počasí, grilovalo se a na závěr dostaly šikovné děti sladkou velikonoční výslužku.Fotky z velikonočního setkání si můžete prohlédnout zde.V galerii je 7 obrázků.
Poslední změna: 27. Duben 2011 - 13:37
Noc s Andersenem, aneb Jak jsme vysvobodili strašidla 2011
Noc s Andersenem se konala na různých místech v České republice už pojedenácté a letos se konala už popáté také pro neslyšící a nedoslýchavé děti! Tentokrát mohli malí Anderseni zůstat přes noc ve své knihovně z pátku 1. na sobotu 2. dubna. Akci pořádala knihovna Informačního centra o hluchotě Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. v Praze ve spolupráci s knihovnou Jazykového centra Ulita v Praze Radlicích a účastnilo se jí rekordních 15 neslyšících, nedoslýchavých i slyšících dětí.Ještě jsme se ani pořádně nepřivítali a už se ozvaly rány na okno knihovny. Jaké bylo zděšení všech, když zjistili, že se dovnitř snaží dostat bílá paní! Chvíli se děti bály, ale pak ji pustily dovnitř a zeptaly se jí, co chce.Bílá paní dětem vyprávěla svůj smutný příběh. Kdysi dávno byli lidé chudí a neměli co jíst. Jednou proto s šesti kamarády vyloupili spíž jednoho boháče. Jídlo schovali v domě bílé paní. Jenže paní měla hlad a všechno jídlo kamarádům snědla. Kdyby ale vysvobodila šest jiných strašidel, už by tu nemusela strašit a její duše by našla klid.Děti už na nic nečekaly a vydaly se podle mapy do centra města Prahy. U kostela Svatého Martina ve zdi potkaly děti nešťastnou jeptišku. Prý měla kdysi milého, jenže byl chudý a její bohatí rodiče jí zakázali si ho vzít. Tak šla do kláštera. Jenže se jí tam stýskalo po jejím chlapci, tak mu poslala dopis, že spolu utečou. Odpověď však nikdy nepřišla, a tak jeptiška musí až dodnes čekat na dopis od svého milého. Ukázalo se, že dopis je schovaný někde poblíž kostela. Jakmile děti dopis rozluštily, jeptiška se zachvěla a byla vysvobozená.V pořadí druhé strašidlo, které děti vysvobodily, byl ohnivý muž. Kdysi dávno zapálil sousedům chalupu a ti ho za to prokleli. Děti musely postavit z kusů papíru nový dům, obestoupit ho se svíčkami v ruce a teprve když svíčky najednou sfoukly, byl Ohnivý muž volný.Další strašidlo našly děti na Kampě pod Karlovým mostem – vodníka! Topil nevinné lidi, a tak měl v ruce plno lidských dušiček (balónků). Děti si od něj dušičky vzaly, a protože byly dušičky lehounké, vznášely se nad dětmi nahoru a dolů – nesměly upadnout na zem! A když děti došly s dušičkami pod rozsvícenou lampu, mohly je všechny vysvobodit (prasknout balónek).Když děti došly na Malostranské náměstí, uviděly v jednom rohu ženu, která v ruce držela uťatou ruku! Kdysi dávno totiž obvinila chudou služebnou, že jí ukradla drahý prsten, a té pak kat uťal její ruku. Držela také v ruce dopis od služebné – který jí musel někdo rozluštit. Ale ouha, dopis byl rozstříhaný a bylo třeba ho správně poskládat! I s tím si děti po troše zmatku poradily.Další cesta vedla na Pražský hrad. Tam stál na rozlehlém nádvoří hrozivý kat s mečem. Když uviděl paní s uťatou rukou, začal velice naříkat. Byl to totiž on, kdo té nevinné služebné její ruku uťal. A jak mu mohly děti pomoci? Musely oběhnout tajemný obelisk na nádvoří a vždy vzpomenout na ty, kterým musel kat useknout nějakou část těla – když jim usekl nohu, skákaly po jedné noze, když jim usekl ruce, musely se zády k sobě, s rukama za zády dokolébat k hradní stěně…Poslední strašidlo na děti číhalo na hradě v jedné postranní uličce – byl to kostlivec! Byl to jeden z těch kamarádů, kteří umřeli hlady, když jim bílá paní všechno snědla! Děti musely kostlivci uvařit dobrá jídla, aby se konečně najedl. Dostaly spoustu různých dobrých i špatných ingrediencí a jen z těch správných mohly uvařit dobré jídlo. Když se kostlivec najedl, zachvěl se a byl vysvobozený – a stejně tak konečně došla klidu i nešťastná bílá paní.Za odměnu za jejich odvahu a dobré srdce děti dostaly knihu o všelijakých pražských strašidlech,a by si mohly doma číst, jak to s nimi vlastně bylo (nebo stále je???). Pak se vrátily z dlouhé cesty zase zpátky do knihovny, zalezly si do spacáku a zaslouženě usnuly.Rádi bychom poděkovali všem dobrovolným strašidlům, firmě Svět knihy, s.r.o., která nám pravidelně přispívá na tlumočnici znakového jazyka, panu Filipovi Zvolskému z Pražského muzea pověstí a strašidel za krásné knihy pro děti a knihovně Jazykového centra Ulita za spolupráci.Fotky z Noci s Andersenem si můžete prohlédnout zde.V galerii je 23 obrázků.
Poslední změna: 21. Duben 2011 - 10:39
Tříkrálové setkání 2011
Ačkoliv se tradiční koncert Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s a Bilingvální mateřské školy Pipan konal vždycky na Tři krále a i když se tentokrát termín jeho konání posunul až na první březen, tři Králové na něj přece jen přišli. Za tři Krále totiž byli v průběhu večera korunováni tři zástupci z království umělců: za divadlo Ondřej Vetchý, za hudebníky Bára Basiková a za malíře Pavel Piekar.
Koncert se konal v Divadle ABC po tříleté pauze a byl to večer veskrze jubilejní, protože oslavenců se sešlo hned několik: Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. oslavila 20. narozeniny, Bilingvální mateřské školce bylo krásných 15 let a Střediska rané péče v Praze a Olomouci tu oslavila své 10. a 5. narozeniny.V průběhu večera se hodně a krásně zpívalo. Celý večer otevřeli bubeníci ze skupiny Tam-tam Batucada, kteří svým vystoupením rozvibrovali celé publikum. Poté vystoupila skupina Traband a po přestávce známí zpěváci Bára Basiková a Jan Kříž, kteří zazpívali sólové skladby i dueta.Více informací o koncertu můžete najít zde.Fotky z koncertu můžete najít zde.V galerii je 16 obrázků.
Poslední změna: 17. Březen 2011 - 14:59
Stodůlecký Jarmark „Škola hrou“ 2010
Na další Stodůlecký Jarmark, který se konal ve středu 15. září se nám počasí příliš nepovedlo: pršelo a pršelo. Přesto přišlo spoustu dětí – dětí našich klientů i dětí, které navštěvují všechny tři školy pro sluchově postižené v Praze. Jarmark se tentokrát netradičně konal uvnitř naší budovy, ale vzhledem k tomu, že je docela členitá, tak se děti i tak docela proběhly.Dalším tématem našeho Jarmarku bylo téma „škola hrou“. Snažili jsme se pro mnohé děti nepříliš oblíbené téma škola pojmout co nejvíc atraktivně a hlavně, hravě! Děti postupně procházely deset stanovišť – deset školních předmětů. Na stanovišti matematika sestavovaly ze špejlí modely čtverce, trojúhelníku, ale i krychle nebo jehlanu. V zeměpise měly na mapě světa určit světadíly a správně přiřadit zvířátka k místům, kde žijí. Ve vlastivědě děti čekal kvíz: měly podle obrázků určovat, co patří do naší republiky nebo co je pro ni typické: Václav Klaus, nebo Barack Obama? Pivo, nebo ovocný koktejl?Na stanovišti „znakový jazyk“ si děti procvičily své znalosti znakového jazyka a ve výtvarné výchově malovaly podle vzoru různé obrázky. Jak vypadá žába nebo opice, jak se pozná pekař nebo tenista? To musely děti pantomimou předvést na stanovišti „dramatická výchova“. Své znalosti o tom, kde má člověk důležité orgány, třeba mozek, srdce nebo ledviny, zase prokazovaly na stanovišti „přírodopis“. Pak přišel na řadu dějepis, kde se děti proměnily v archeology a v písku musely najít různé předměty a ještě je seřadit podle jejich stáří. A zbývá nám tělocvik, kde děti otestovaly svou zdatnost nebo rovnováhu na připravené překážkové dráze, a pak ještě fyzika. Tady děti musely magnetem do cíle poslat magnetické vláčky nebo se mohly vyzkoušet, co dokáže udělat takový malý magnet s železnými pilinami.Pokud se děti osvědčily ve všech školních předmětech a získaly do své žákovské knížky všechna potřebná razítka, mohly si vybrat dáreček. Tentokrát se nám podařilo od sponzorů získat krásné dárky: hry a hlavolamy, školní potřeby i knížky – děti z nich měly opravdu velkou radost.Na závěr našeho Jarmarku děti čekala velká soutěž o krásné ceny: velké puzzle a knihy o dinosaurech a bojovnících plné barevných obrázků. Naši soutěžící měli například odhadnout, jak velká je žirafa, měli přenést na lžíci v puse míček, vydržet co nejdéle v pozici „holubice“ nebo doskočit snožmo co nejdál.Letošní Jarmark se moc vydařil a my už se těšíme za rok na další!!!Děkujeme našim sponzorům: firmě Billa, s.r.o. za občerstvení, nakladatelství Fragment, s.r.o. za knižní dárečky pro děti, za dárky pro děti děkujeme také firmě Sevt, a.s. a Hryahlavolamy.cz Děkujeme také všem ochotným dobrovolníkům, kteří nám moc pomohli.Fotky z Jarmarku si můžete prohlédnout zde.V galerii je 20 obrázků.
Poslední změna: 1. Říjen 2010 - 14:48
Zahradní slavnost 2010
Ve středu 23. června 2010 uspořádala Bilingvální mateřská škola Pipan a Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. Zahradní slavnost na motivy pohádky Zlatovláska. Program moderovaný Jaroslavem Duškem zahájily děti z BMŠ Pipan svým divadelním a hudebním představením. Do znakového jazyka vše tlumočila Naďa Dingová. Následovala dramatizace pohádkového příběhu o princezně Zlatovlásce prokládaná písněmi z filmové verze pohádky. Písně tlumočené Andreou Kalců a Veronikou Chladovou do znakového jazyka velmi zaujaly i slyšící diváky. K vidění zde byl také sokolník s několika dravými ptáky, které si mohly odvážné děti pohladit nebo podržet na rukavici.Po úvodním programu se už mohly děti rozběhnout po stopách kuchaře Jiříka, který podle pohádky dostal za úkol přivézt svému krutému králi princeznu Zlatovlásku za manželku. Zahrada Federace se na několik hodin proměnila v pohádkovou říši, kde děti plnily podobné úkoly, jaké musel i Jiřík na své cestě za Zlatovláskou zdolat. Poznávaly hmatem různé předměty v babiččině košíku, pekly nad ohněm hada, učily se rozumět zvířecí řeči. Nebo se také proplétaly pavučinou hrozivého pavouka, zachraňovaly zlatou rybku uvízlou v rybářských sítích, pomáhaly z vody vylovit ztracený prsten Zlatovlásky, hledaly rozsypané perly z princeznina náhrdelníku a mezi ostatními zahalenými princeznami vybíraly tu pravou Zlatovlásku pro krále. Nakonec musely po lanové lávce dojít pro jablko, které Zlatovlásce předaly. Po splnění všech úkolů si mohly dojít pro zaslouženou odměnu. V rolích pohádkových postav na jednotlivých stanovištích se dětem představili zaměstnanci Federace a několik dobrovolníků.Fotky ze Zahradní slavnosti si můžete prohlédnout zde.V galerii je 20 obrázků.
Poslední změna: 16. Září 2010 - 11:57
Pobyt pro rodiny s dětmi, aneb Srbsko 2010
Rok se sešel s rokem a od 8. do 14. května 2010 jsme pořádali další pobytovou akci pro rodiny s dětmi. Do Srbska u Berouna se sjelo třináct rodin s dítětem s těžkou sluchovou vadou. Věkový průměr čtrnácti dětí se sluchadly nebo s kochleárním implantátem byl kolem dvou let, pobyt si naplno užili i čtyři slyšící sourozenci.Program byl, jako již tradičně, náročný a velmi nabitý. Rodiče s dětmi docházeli na dopolední skupinové a individuální terapie (rozvoj komunikačních dovedností, nácvik poslechu a logopedie). Na maminky i tatínky čekaly přednášky a besedy, výuka základů znakového jazyka, zážitkové skupiny. Během přednášek se dětem věnovaly poradkyně z týmu Federace. Podnikaly se výpravy kolem řeky Berounky, hrály se různé hry, skákalo se na trampolíně a dalšími způsoby se procvičovalo tělo, vznikala dětská kamarádství, zkrátka spokojenost vládla na všech stranách a na nějaké slzičky a stýskání po rodičích vůbec nebyl čas. Volné odpoledne bylo ve znamení sluníčka a prima výletu do ekofarmy v nedalekém Sv. Jánu, kde na nás čekalo plno zvířátek a některé větší a odvážnější děti si mohly vyzkoušet hipoterapii. Výlet jsme završili společným opékáním buřtů u táboráku.V Srbsku náš tým společně s rodinami strávil velmi příjemný týden, ze kterého jsme odjížděli sice unavení, ale také nabití energií do další práce. Věříme, a reakce rodičů nám to potvrzují, že pobyt splnil svůj cíl – navázání kontaktů mezi rodinami s podobným osudem a vzájemná výměna zkušeností, získávání informací, podpora a rozvoj rodičovské komunikace s dítětem.Na závěr nabízíme reakci jedné maminky:Právě jsme se vrátili z pobytu, který uspořádala Federace rodičů a přátel sluchově postižených pro klienty Střediska rané péče Tamtam pro rodiny dětí se sluchovým postižením. V Srbsku u Berouna druhý květnový týden strávila naše rodina netradiční dovolenou, kterou nám zařídila naše druhorozená dcera Mája. Je jí dva a půl roku, je těžce nedoslýchavá. Klienty rané péče jsme se stali přesně před rokem.Na pobytu byla kromě mého manžela také naše slyšící 8-letá dcera Anička a moje maminka. Pro mne to byla skutečná dovolená. Program byl pečlivě naplánovaný s citlivým ohledem na naše neslyšící drobečky. Dopoledne jsme si společně s Májou užívali individuální terapie. Učili jsme se jak spolu komunikovat. Jak si hrát, aby to bylo co nejvíce zábavné, a přitom využít logopedii. Přesto, že jsem měla pocit, že jsem za ten rok nasbírala více než dost informací, byl i pro nás program přednášek zajímavý. Moc příjemný byl společný výlet do Svatého Jana pod Skalou. Děti byly nadšené ze zvířátek. Mohly si je pohladit a svést se na koni.Seznámili jsme se s rodinami řešící podobné problémy. Odjížděla jsem s pocitem dobře stráveného času a ohromnou chutí do další práce s naší Májou. Myslím si, že obdobné pro nás velmi motivující soustředění by bylo dobré absolvovat pravidelně – alespoň jednou za rok.Fotky z Pobytu si můžete prohlédnout zde.V galerii je 24 obrázků.
Poslední změna: 27. Květen 2010 - 14:30
Noc s Andersenem, aneb Jak jsme chytali zločince 2010
Noc s Andersenem se konala na různých místech v České republice už podesáté a letos se konala už počtvrté také pro neslyšící a nedoslýchavé děti! Tentokrát mohli malí Anderseni zůstat přes noc ve své knihovně z pátku 26. na sobotu 27. března. Akci pořádala knihovna Informačního centra o hluchotě Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. v Praze ve spolupráci s knihovnou Jazykového centra Ulita v Praze Radlicích.
Letos se naší Noci účastnilo osm neslyšících i slyšících Andersenů. Stál před nimi nelehký úkol: dopadnout nebezpečné zločince, kteří z knihovny z Federace ukradli cenné knihy o velké hrozbě z vesmíru. Aby to dokázali, zavolali si na pomoc profesionálního detektiva Babočku. Ten měl zrovna cestu kolem, takže mohl rychle přijet a obhlédnout místo činu. Názorně dětem ukázal, jak se při hledání zločince postupuje: jak se hledají stopy na místě činu, jakých indicií je třeba si všímat a jak je zkoumat, a na co všechno si je třeba dávat pozor.Zločinci byli sice důmyslní, ale přece jen po sobě nechávali po sobě stopy, tady roztrhaný vzkaz, tady zašifrovaný popis, kam jet metrem, na dalším místě děti našly kus utrženého šátku... Všechny tyto stopy vedly děti cestou necestou, mezi paneláky, metrem a pak ještě dál.Být detektivem, to znamená mít výborné logické uvažování, důvtip, bystrost a také umět si všímat i nejmenších drobností. Aby se děti ve všech těchto schopnostech pocvičily, dostávaly v průběhu cesty od detektiva Babočky úkoly, rébusy a doplňovačky. A protože všechny zvládly a dosvědčily tak, že mohou být a jsou dobrými detektivy, kterým nic neujde a všechno si dokáží dát do správných souvislostí, bylo pak pro ně hračkou dopadnout dva zločince a na místě je usvědčit ze spáchání zločinu.I když počasí nepřálo a cestou za zločinci děti trochu zmokly, akce byla zdařilá. Zločinci se dostali tam, kam patřili – do vězení! A ještě navíc dostalo každé z dětí za splněné úkoly průkaz malého detektiva a bezva knížku od nakladatelství Portál. No, a pořadatelé už se těší se na příští rok na další ročník Noci s Andersenem.Kromě nakladatelství Portál bychom ještě rádi poděkovali společnosti Svět knihy, spol. s r.o., která nám už každoročně poskytuje finanční dar na pokrytí tlumočnických služeb, firmě Ahold, a.s. za poskytnutí občerstvení a všem našim milým dobrovolníkům.Fotky z naší Noci s Andersenem si můžete prohlédnout zde.
V galerii je 12 obrázků.
Poslední změna: 17. Květen 2010 - 9:23
Mikulášské setkání 2009
Ve středu 2. prosince 2009 zavítal do budovy Federace rodičů a přátel sluchově postižených ve Stodůlkách jako každý rok Mikuláš s andělem a dvěma čerty, aby všem hodným dětem rozdali dárky, ovoce a sladkosti. Děti opět dokázaly, že nejsou jen hodné, ale i šikovné. Na šesti stanovištích si mohly vyrobit různé vánoční ozdoby, přáníčka a malé dárky, které potom Mikulášovi ukázaly. Na rozdíl od minulého roku neprobíhala akce pouze v Bilingvální mateřské školy Pipan, ale také v nově zrekonstruovaných prostorách Aktivačního centra.Celkem přišlo asi čtyřicet dětí s rodiči. Všichni, včetně zaměstnanců, si toto středeční setkání velmi užili a domů odcházeli spokojení.Děkujeme všem dobrovolníkům za jejich pomoc, firmě Ahold, Czech Republic, a.s. za občerstvení a dárečky pro děti a těšíme se na další setkání.Fotky z Mikulášského setkání je možné si prohlédnout zde.V galerii je 16 obrázků.
Poslední změna: 11. Leden 2010 - 14:55
Policejní Jarmark 2009
Na další tradiční Stodůlecký Jarmark přišel opravdu rekordní počet dětí – dětí našich klientů i dětí, které navštěvují všechny tři školy pro sluchově postižené v Praze - naše zahrada opravdu „praskala ve švech“. Není se také co divit, protože dalším tématem Jarmarku bylo atraktivní téma „policie“. Další Jarmark se konal ve středu 16. září 2009 a počasí mu opravdu přálo: bylo krásně teplo a slunečno.
Na našem policejním Jarmarku nebylo o akci nouze. Děti se totiž musely na chvíli proměnit do role policistů: policistů kriminalistů, dopravních policistů i záchranářů.Musely poznat, jaký pachatel (a jeho bota) zanechal otisk na místě činu. Musely dokázat sestavit policejní zbraň a také sestavit správný portrét zločinného pachatele. Co by to bylo za policistu, kdyby neuměl dobře a přesně střílet – děti musely prokázat, že se umí trefit do terče, co nejblíže středu. Na místě činu je potřeba osvědčit svou pozorovací schopnost, proto si musely děti zapamatovat několik „předmětů doličných“ a umět je také dobře vyjmenovat. I ve vůních se musí takový policista orientovat – proto musely děti umět rozlišit různé typy vůní a vybrat tu správnou. Policisté musí také umět přesně střílet na běžící terč a zároveň se také umět dobře krýt před kulkami prchajícího zločince. To ale není všechno: každý policista musí umět základy první pomoci, znát pravidla silničního provozu a být mrštný jako lasička a mít dobrou kondičku.Pokud se děti osvědčily ve všech potřebných policejních dovednostech, mohly si vybrat dáreček. A další odměnou pro všechny malé policisty bylo vystoupení čtyř policistů z Útvaru prevence Městské policie Hl.m. Prahy. Ti dětem ukázali, co všechno musí umět takový policejní pes: např. zachránit člověka z trosek domu nebo zastavit zločince na útěku.Děkujeme našim sponzorům: firmě Ahold, Czech Republic, a.s. za občerstvení i dárečky pro děti, společnosti Librex za krásné knižní dárečky pro děti a Městské policii Hl. města Prahy. Děkujeme také všem ochotným dobrovolníkům, kteří nám moc pomohli.Letošní Jarmark se moc vydařil a my už se těšíme za rok na další!!!Fotky z Jarmarku si můžete prohlédnout zde.
V galerii je 20 obrázků.
Poslední změna: 14. Říjen 2009 - 14:47
Zahradní slavnost 2009
Celý týden byl deštivý, tak jsme měli obavy, aby 17. června také nepršelo. Ale světe div se, v poledne vykouklo sluníčko. Nejenže s námi vydrželo až do konce, ale také nám ukázalo pořádnou sílu svých hřejivých paprsků. Jako každý rok Zahradní slavnost vtipně moderoval herec Jaroslav Dušek (do znakového jazyka tlumočila Nada Dingová), bylo připraveno výtečné občerstvení – vychlazené nápoje a speciality z grilu, děti se vydováděly na mnoha stanovištích a odnášely si pěkné dárečky. Letošní Zahradní slavnost se nesla v duchu cestování a jejím mottem bylo: „Pohybujeme se prostorem, krajinou, cestou necestou, abychom poznali nové kraje, abychom poznali nové lidi a abychom poznali sami sebe.“Ještě než se děti vydaly na cestu po různých zemích světa (stanovištích na zahradě), se zájmem zhlédly spolu se svými rodiči vystoupení dětí z Bilingvální mateřské školy Pipan, šermířské boje a přehlídku všech pohádkových i jiných postav z jednotlivých stanovišť. Pak už se všichni vrhli plnit úkoly na jednotlivá stanoviště.Každý správný cestovatel si před cestou musí zabalit kufr. Když měly děti zabaleno, mohly si vyrobit dalekohled, důležitou to věc na pozorování různých zvířat v divoké přírodě. Cestovatelé se nepohybují jen v přírodě, ale i v městských ulicích, kde na ně číhá spousta nebezpečí. Proto je důležité, aby se vyznali v dopravních předpisech. Policistka zkoušela znalosti dětí a děti pak od ní odcházely se zbrusu novým řidičským průkazem. Své řidičské umění v praxi si mohly děti vyzkoušet na dalším stanovišti u Královny Koloběžky První. Ve strašidelném tunelu čekaly čarodějnice a malí cestovatelé museli tunelem proletět na koštěti. O kus dál zasvěcovali pilot s letuškou děti do umění řídit letadlo. Své jezdecké znalosti předvedli malí šikulové na těch nejrychlejších koních pravému americkému kovbojovi a Indiánce. O kousek dál byl přístav, kde čekali námořník s pirátem a úkolem dětí bylo bezpečně dopravit lodičku do přístavu. Najednou se děti ocitly na Noemově arše a pomáhaly Noemovi zachránit všechna zvířátka před velkou povodní. Cestou dál ještě mohly narazit na beduína, který jim vylíčil, jaké sucho je v poušti a požádal je, zda by nemohly donést žíznivým velbloudům vodu. Hop po trampolíně a jsme v Africe! Nejdřív musíme pomocí historických zbraní překonat nebezpečné rytíře a šermíře, pak zdoláme po provazech poslední překážky a na závěr, ještě než dorazíme na bohaté trhy, si můžeme nechat pomalovat obličeje a uplést copánky.Zahradní slavnost se konala pod záštitou starosty Prahy 13 Ing. Davida Vodrážky a za finanční podpory Skupiny PPF.Na fotky ze Zahradní slavnosti se můžete podívat zde.V galerii je 14 obrázků.
Poslední změna: 21. Září 2010 - 13:08
Noc s Andersenem aneb Dobrodružství s Vikingy 2009
Noc s Andersenem je společnou akcí Klubu dětských knihoven. Tuto noc mohou do knihovny po zavírací době přijít děti, které si chtějí hrát a soutěžit a které si chtějí číst hezké příběhy z knížek, a mohou tu také přespat. Tentokrát mohli malí Anderseni zůstat přes noc ve své knihovně z pátku 3. na sobotu 4. dubna 2009. Noc s Andersenem se konala na různých místech v České republice už podeváté a letos se konala už potřetí také pro neslyšící a nedoslýchavé děti! A kde? V knihovně Informačního centra o hluchotě Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. v Praze ve Stodůlkách a v knihovně Jazykového centra Ulita v Praze Radlicích.
Vikingové žili v osmém století a uctívali spoustu bohů, z nichž hlavní byl jednooký bůh Odin. Byli to velcí dobyvatelé a krutí válečníci a žili na severu v chladných krajích dnešní Skandinávie. A byli to právě Vikingové, o kterých jsme si vyprávěli při třetím setkání Noci s Andersenem a také právě s nimi jsme zažili velké dobrodružství.Nejdřív jsme se sešli v knihovně Federace rodičů a přátel sluchově postižených ve Stodůlkách, bylo nás třináct menších či větších Andersenů, kluků i dívek, neslyšících i slyšících, několik dospělých průvodců a jedna usměvavá tlumočnice znakového jazyka.Tady jsme získali základní informace o životě, zvycích a podobě Vikingů a také si přečetli z knížky Cesta Vikingů příběh o dvou dětech, které se dostaly do doby hrozných Vikingů a kteří s nimi zažívali velká dobrodružství. No, to by bylo něco, kdyby se něco takového stalo i nám... A proč by se to nemohlo stát – tady je mapa a hurá za dobrodružstvím a hlavně za Vikingy!Cesta byla spletitá, mezi domy, tunelem, mezi loukami, po mostě a okolo rybníku, tady doleva, tady doprava, až jsme došli do cíle: na jedno ze dvou kamenitých vyvýšených míst – kterým nebylo rovno široko daleko. Ale kam dál? Abychom našli odpověď, museli jsme vyluštit tajemné runové nápisy. Ptáte se, co to byly runy? To bylo písmo, které používali Vikingové. Trvalo jen malou chvíli a my jsme věděli, že další cesta vede metrem na stanici Anděl. Ale kam potom dál?To jsme také museli vyluštit. Dostali jsme papír, na kterém bylo namalováno spoustu okének s čísly, propojených chodbičkami, takové bludiště to bylo, a jen ten, kdo nezabloudil v chodbičkách, našel ve správném okénku číslo – které nám řeklo, kterým autobusem máme jet dál. Ale kde jsou ti Vikingové, o kterých se pořád mluví?Je to možné, opravdu spolu na jedné ze zastávek autobusu bojují dva Vikingové? Hnědé dlouhé hábity, velký kulatý štít, sekera, meč a kovová helmice... Opravdu, jsou to Vikingové! Kde se tu vzali? Představte si, oni se k nám zatoulali ze svého osmého století! A chtěli moc zase zpátky domů, ale nemohli! K tomu, aby se mohli vrátit domů, potřebovali Knihu času, která byla někde schovaná a oni nevěděli, kde. A tak jsme jim slíbili, že jim tu knihu najdeme, aby se mohli zase vrátit domů a nedělali nám tu neplechu – představte si, oni si mysleli, že pouliční lampa je strom a chtěli ji pokácet! Že prý u nich nic takového nemají!Cesta vedla okolo hřbitova, kde ti dva popletové ztratili několik věcí, bez kterých se nemohli vrátit domů, tak jsme jim je pomohli najít. Vikingové byli moc rádi, že jim pomáháme. Moc se nám líbilo, že jeden z nich byl neslyšící a hezky znakoval a ten druhý povídal – a oba si moc pěkně rozuměli.Pak jsme došli k velké budově se spoustou dveří a museli jsme najít správný klíč ke správným dveřím a luštit další a další hádanky, než jsme se dozvěděli, že musíme vystoupat do nejvyšší místnosti té velké budovy – na půdu. Byla tam tma, ale to nás neodradilo: našli jsme tam starý svitek s další mapou. Chvilku jsme si lámali hlavy a nakonec jsme přišli na to, kam máme jít. Oba Vikingové měli velkou radost z každého našeho úspěchu, protože věděli, že se blíží ke své Knize času a že se budou moct brzy vrátit domů.V knihovně jsme začali a v knihovně jsme také skončili. Tentokrát to byla knihovna Jazykového centra Ulita. Že by zrovna tady byla schovaná Kniha času? Všichni jsme se dali do hledání, ale ne a ne knihu najít – až nakonec, když už to vypadalo, že knihu nenajdeme, se to přece jen podařilo. To jste měli vidět oba Vikingy, jakou měli radost a jak se po ní vrhli! Moc nám děkovali a abychom na ně nezapomněli, dali nám každému knížku Cesta Vikingů, se kterou jsme se seznámili hned na začátku v knihovně ve Stodůlkách a ze které jsme si četli i během naší cesty. Pak nám oba Vikingové zamávali a hurá domů, do svého osmého století.A my? Byli jsme spokojení, že jsme pomohli Vikingům dostat se zpátky domů, vrátili jsme se zase zpátky do Stodůlek, zalezli do spacáků a nechali si zdát o tom, jak se Vikingové vrátili domů a jak svým kamarádům a dětem vyprávějí, že za pár století budou růst na zemi stromy, které svítí. Dobrou noc!Děkujeme všem dobrovolníkům za jejich pomoc a děkujeme velice také nakladatelství Portál, s. r. o. za jejich věcné dary, které jsme použili jako dárečky pro děti a společnosti Svět knihy, s. r. o. za sponzorský dar, kterým jsme pokryli náklady na tlumočení do znakového jazyka.Fotky z Noci s Andersenem najdete zde.
V galerii je 20 obrázků.
Poslední změna: 22. Duben 2009 - 14:17