Galerie
Mikulášské setkání 2009
Ve středu 2. prosince 2009 zavítal do budovy Federace rodičů a přátel sluchově postižených ve Stodůlkách jako každý rok Mikuláš s andělem a dvěma čerty, aby všem hodným dětem rozdali dárky, ovoce a sladkosti. Děti opět dokázaly, že nejsou jen hodné, ale i šikovné. Na šesti stanovištích si mohly vyrobit různé vánoční ozdoby, přáníčka a malé dárky, které potom Mikulášovi ukázaly. Na rozdíl od minulého roku neprobíhala akce pouze v Bilingvální mateřské školy Pipan, ale také v nově zrekonstruovaných prostorách Aktivačního centra.Celkem přišlo asi čtyřicet dětí s rodiči. Všichni, včetně zaměstnanců, si toto středeční setkání velmi užili a domů odcházeli spokojení.Děkujeme všem dobrovolníkům za jejich pomoc, firmě Ahold, Czech Republic, a.s. za občerstvení a dárečky pro děti a těšíme se na další setkání.Fotky z Mikulášského setkání je možné si prohlédnout zde.V galerii je 16 obrázků.
Poslední změna: 11. Leden 2010 - 14:55
Policejní Jarmark 2009
Na další tradiční Stodůlecký Jarmark přišel opravdu rekordní počet dětí – dětí našich klientů i dětí, které navštěvují všechny tři školy pro sluchově postižené v Praze - naše zahrada opravdu „praskala ve švech“. Není se také co divit, protože dalším tématem Jarmarku bylo atraktivní téma „policie“. Další Jarmark se konal ve středu 16. září 2009 a počasí mu opravdu přálo: bylo krásně teplo a slunečno.
Na našem policejním Jarmarku nebylo o akci nouze. Děti se totiž musely na chvíli proměnit do role policistů: policistů kriminalistů, dopravních policistů i záchranářů.Musely poznat, jaký pachatel (a jeho bota) zanechal otisk na místě činu. Musely dokázat sestavit policejní zbraň a také sestavit správný portrét zločinného pachatele. Co by to bylo za policistu, kdyby neuměl dobře a přesně střílet – děti musely prokázat, že se umí trefit do terče, co nejblíže středu. Na místě činu je potřeba osvědčit svou pozorovací schopnost, proto si musely děti zapamatovat několik „předmětů doličných“ a umět je také dobře vyjmenovat. I ve vůních se musí takový policista orientovat – proto musely děti umět rozlišit různé typy vůní a vybrat tu správnou. Policisté musí také umět přesně střílet na běžící terč a zároveň se také umět dobře krýt před kulkami prchajícího zločince. To ale není všechno: každý policista musí umět základy první pomoci, znát pravidla silničního provozu a být mrštný jako lasička a mít dobrou kondičku.Pokud se děti osvědčily ve všech potřebných policejních dovednostech, mohly si vybrat dáreček. A další odměnou pro všechny malé policisty bylo vystoupení čtyř policistů z Útvaru prevence Městské policie Hl.m. Prahy. Ti dětem ukázali, co všechno musí umět takový policejní pes: např. zachránit člověka z trosek domu nebo zastavit zločince na útěku.Děkujeme našim sponzorům: firmě Ahold, Czech Republic, a.s. za občerstvení i dárečky pro děti, společnosti Librex za krásné knižní dárečky pro děti a Městské policii Hl. města Prahy. Děkujeme také všem ochotným dobrovolníkům, kteří nám moc pomohli.Letošní Jarmark se moc vydařil a my už se těšíme za rok na další!!!Fotky z Jarmarku si můžete prohlédnout zde.
V galerii je 20 obrázků.
Poslední změna: 14. Říjen 2009 - 14:47
Noc s Andersenem aneb Dobrodružství s Vikingy 2009
Noc s Andersenem je společnou akcí Klubu dětských knihoven. Tuto noc mohou do knihovny po zavírací době přijít děti, které si chtějí hrát a soutěžit a které si chtějí číst hezké příběhy z knížek, a mohou tu také přespat. Tentokrát mohli malí Anderseni zůstat přes noc ve své knihovně z pátku 3. na sobotu 4. dubna 2009. Noc s Andersenem se konala na různých místech v České republice už podeváté a letos se konala už potřetí také pro neslyšící a nedoslýchavé děti! A kde? V knihovně Informačního centra o hluchotě Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. v Praze ve Stodůlkách a v knihovně Jazykového centra Ulita v Praze Radlicích.
Vikingové žili v osmém století a uctívali spoustu bohů, z nichž hlavní byl jednooký bůh Odin. Byli to velcí dobyvatelé a krutí válečníci a žili na severu v chladných krajích dnešní Skandinávie. A byli to právě Vikingové, o kterých jsme si vyprávěli při třetím setkání Noci s Andersenem a také právě s nimi jsme zažili velké dobrodružství.Nejdřív jsme se sešli v knihovně Federace rodičů a přátel sluchově postižených ve Stodůlkách, bylo nás třináct menších či větších Andersenů, kluků i dívek, neslyšících i slyšících, několik dospělých průvodců a jedna usměvavá tlumočnice znakového jazyka.Tady jsme získali základní informace o životě, zvycích a podobě Vikingů a také si přečetli z knížky Cesta Vikingů příběh o dvou dětech, které se dostaly do doby hrozných Vikingů a kteří s nimi zažívali velká dobrodružství. No, to by bylo něco, kdyby se něco takového stalo i nám... A proč by se to nemohlo stát – tady je mapa a hurá za dobrodružstvím a hlavně za Vikingy!Cesta byla spletitá, mezi domy, tunelem, mezi loukami, po mostě a okolo rybníku, tady doleva, tady doprava, až jsme došli do cíle: na jedno ze dvou kamenitých vyvýšených míst – kterým nebylo rovno široko daleko. Ale kam dál? Abychom našli odpověď, museli jsme vyluštit tajemné runové nápisy. Ptáte se, co to byly runy? To bylo písmo, které používali Vikingové. Trvalo jen malou chvíli a my jsme věděli, že další cesta vede metrem na stanici Anděl. Ale kam potom dál?To jsme také museli vyluštit. Dostali jsme papír, na kterém bylo namalováno spoustu okének s čísly, propojených chodbičkami, takové bludiště to bylo, a jen ten, kdo nezabloudil v chodbičkách, našel ve správném okénku číslo – které nám řeklo, kterým autobusem máme jet dál. Ale kde jsou ti Vikingové, o kterých se pořád mluví?Je to možné, opravdu spolu na jedné ze zastávek autobusu bojují dva Vikingové? Hnědé dlouhé hábity, velký kulatý štít, sekera, meč a kovová helmice... Opravdu, jsou to Vikingové! Kde se tu vzali? Představte si, oni se k nám zatoulali ze svého osmého století! A chtěli moc zase zpátky domů, ale nemohli! K tomu, aby se mohli vrátit domů, potřebovali Knihu času, která byla někde schovaná a oni nevěděli, kde. A tak jsme jim slíbili, že jim tu knihu najdeme, aby se mohli zase vrátit domů a nedělali nám tu neplechu – představte si, oni si mysleli, že pouliční lampa je strom a chtěli ji pokácet! Že prý u nich nic takového nemají!Cesta vedla okolo hřbitova, kde ti dva popletové ztratili několik věcí, bez kterých se nemohli vrátit domů, tak jsme jim je pomohli najít. Vikingové byli moc rádi, že jim pomáháme. Moc se nám líbilo, že jeden z nich byl neslyšící a hezky znakoval a ten druhý povídal – a oba si moc pěkně rozuměli.Pak jsme došli k velké budově se spoustou dveří a museli jsme najít správný klíč ke správným dveřím a luštit další a další hádanky, než jsme se dozvěděli, že musíme vystoupat do nejvyšší místnosti té velké budovy – na půdu. Byla tam tma, ale to nás neodradilo: našli jsme tam starý svitek s další mapou. Chvilku jsme si lámali hlavy a nakonec jsme přišli na to, kam máme jít. Oba Vikingové měli velkou radost z každého našeho úspěchu, protože věděli, že se blíží ke své Knize času a že se budou moct brzy vrátit domů.V knihovně jsme začali a v knihovně jsme také skončili. Tentokrát to byla knihovna Jazykového centra Ulita. Že by zrovna tady byla schovaná Kniha času? Všichni jsme se dali do hledání, ale ne a ne knihu najít – až nakonec, když už to vypadalo, že knihu nenajdeme, se to přece jen podařilo. To jste měli vidět oba Vikingy, jakou měli radost a jak se po ní vrhli! Moc nám děkovali a abychom na ně nezapomněli, dali nám každému knížku Cesta Vikingů, se kterou jsme se seznámili hned na začátku v knihovně ve Stodůlkách a ze které jsme si četli i během naší cesty. Pak nám oba Vikingové zamávali a hurá domů, do svého osmého století.A my? Byli jsme spokojení, že jsme pomohli Vikingům dostat se zpátky domů, vrátili jsme se zase zpátky do Stodůlek, zalezli do spacáků a nechali si zdát o tom, jak se Vikingové vrátili domů a jak svým kamarádům a dětem vyprávějí, že za pár století budou růst na zemi stromy, které svítí. Dobrou noc!Děkujeme všem dobrovolníkům za jejich pomoc a děkujeme velice také nakladatelství Portál, s. r. o. za jejich věcné dary, které jsme použili jako dárečky pro děti a společnosti Svět knihy, s. r. o. za sponzorský dar, kterým jsme pokryli náklady na tlumočení do znakového jazyka.Fotky z Noci s Andersenem najdete zde.
V galerii je 20 obrázků.
Poslední změna: 22. Duben 2009 - 14:17
Jarmark Mezi hrdiny a bohy ve Starém Řecku 2008
Tak jako každý rok, i letos se na zahradě a v budově Federace rodičů a přátel sluchově postižených konal tradiční Jarmark, odpoledne plné her, soutěží, nečekaných překvapení a zasloužených odměn. Letošní Jarmark se konal ve středu 24. září 2008 a co je hlavní, ty děti, které tentokrát přišly na Jarmark, se hned za brankou staly velkými hrdiny starého Řecka, kteří bojovali ve velkých bitvách a také se strašnými příšerami. A kromě se za brankou malí hrdinové setkali také s mnoha bohy, kteří v dávných a dávných bájných dobách, určovali osudy lidí na celém světě.Perseus a MedúzaMedúza byla hrozná příšera, měla místo vlasů hady a kdo se jí podíval do očí, hned zkameněl. Perseus, který s Medúzou bojoval, měl těžký úkol: zabít Medúzu a přitom se na ni nepodívat. Děti dostaly do ruky zrcátko a pozpátky musely dojít až k Medúze! Odraz Medúzy v zrcátku jim už nemohl ublížit - nezkameněl ani jeden hrdina Perseus, všichni v boji s Medúzou vyhráli!ÉrosÉros byl bůh lásky, měl kouzelný luk a šípy a koho zasáhl šípem do srdce, ten se hned zamiloval: muž do ženy, žena do muže, které jim Éros určil. Jednou z největších atrakcí Jarmarku byla střelnice, luk či malá kuš, kterými se měli malí hrdinové strefit do terčů: namalovaných srdíček či do zranitelné paty hrdiny Achillea. A komu se to povedlo, mohl si vystřelit z opravdového katapultu.Theseus a MinotaurusNa ostrově Kréta bylo kdysi velké bludiště a v labyrintu žila ošklivá nestvůra, divoký býk Minotaurus. Úkolem hrdiny Thesea bylo projít labyrintem a Minotaura zabít. Také děti se musely proplést složitým bludištěm, na jehož konci na ně čekal hrozný Minotaurus...ZeusNa dalším stanovišti se děti proměnily v samotného boha Dia, hlavního a největšího boha ve starém Řecku. Stejně jako on si mohly děti vyzkoušet, jaké to je házet ohnivé blesky.CharonKdyž ve starém Řecku zemřel člověk, jeho duše se dostala do podsvětí - do podsvětí se dostávaly duše přes řeku Acheront. Po této řece je na loďce převážel mrzutý stařec Charon. Také děti se pomocí Charona dostávaly po houpavých vlnách řeky Acheront do podsvětí...Pallas AthenaPallas Athena byla bohyně moudrosti, práva a spravedlnosti - tuto bohyni musely děti přesvědčit o své chytrosti a bystrosti: měly rozluštit různé hlavolamy.PoseidonPoseidon byl pánem všech moří. Když se zlobil, dokázal rozbouřit moře... A přes takové rozbouřené moře musely děti dovézt své loďky do bezpečí...Trójský kůňKdyž už jsme byli ve starém Řecku, nemohli jsme zapomenout na trójského koně: děti měly za úkol vybarvit si každý svého vojáka-hrdinu a nalepit ho na velkého koně, díky kterému Řekové dobyli město Trója a skončili tak desetiletou trójskou válku.Fotky z Jarmarku si můžete prohlédnout zde.
V galerii je 20 obrázků.
Poslední změna: 27. Březen 2009 - 11:46
Noc s Andersenem (nejen) pro neslyšící děti 2008
aneb Výprava pro tři zlaté klíče
Noc s Andersenem je společnou akcí Klubu dětských knihoven. Tuto noc se dveře knihoven otevírají dokořán pro děti, které si chtějí hrát a soutěžit a které si chtějí číst hezké příběhy z knížek. Pro děti, které chtějí zažít dobrodružství a zůstat přes noc ve své oblíbené knihovně - a to bez rodičů! Že má tato akce podporovat lásku dětí ke knížkám a ke čtení, nemusíme ani zdůrazňovat. Tentokrát mohli malí Anderseni zůstat přes noc ve své knihovně z pátku 28. na sobotu 29. března 2008. Noc s Andersenem se konala na různých místech v České republice už poosmé. Ale co je hlavní, letos se konala už podruhé také pro neslyšící a nedoslýchavé děti! A kde? V knihovně Informačního centra o hluchotě Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s. v Praze ve Stodůlkách.Potřebujeme tři zlaté klíčeMatouš, Anička, Vojta, Vendulka, Mário, Evička, Šimon, Bětka a Honza, to je devět malých Andersenů, kteří se letos rozhodli strávit noc v naší knihovně. Protože má Noc s Andersenem podporovat u dětí chuť ke čtení, nemohli jsme začít jinak než knížkou. Volba padla na knížku Petra Síse, která se jmenuje Tři zlaté klíče.Ani jsme si nemohli přečíst její příběh o pánovi, který hledal tři zlaté klíče, když tu se dveře naší knihovny pomalu otevřely a dovnitř vešel velký černý kocour. Zvedl své tlapky a začal na děti znakovat. Že prý moc potřebuje, aby mu děti pomohly. Že prý také hledá tři klíče, dokonce klíče zlaté. Že ví, kde jsou klíče schované, ale bez dětí je nedokáže získat. A že ty klíče otevírají dveře a za nimi je poklad! Všechny děti chtěly samozřejmě kocourovi pomoct. Kocour dal dětem mapu a na ní byla nakreslená cesta a taky červený křížek na tom místě, kde byly klíče schované.Klíč první: Najděte vzácnou knihu Cesta metrem byla dlouhá, předlouhá. A kde jinde bychom měli hledat tři klíče, než ve velké, starobylé Národní knihovně! Ale jak ty klíče získat? Je to jako v pohádkách, musíme splnit tři těžké úkoly a když se nám to povede, dostaneme tři zlaté klíče.Prvním úkolem je půjčit si v té veliké knihovně, která má víc než šest miliónů knížek, jen jednu jedinou, moc vzácnou knížku. V té velké tajemné budově už nás přivítala usměvavá paní knihovnice (děkujeme paní Houškové a její kolegyni!). Spolu s paní knihovnicí si děti sedly k počítači, paní knihovnice nám vysvětlila, jak najít tu správnou knížku a jak ji objednat. S objednávkou jsme pospíchali do krásné staré studovny, abychom si ji tu vyzvedli a splnili tak první úkol. Děti si vyzvedly knížku a k ní dostaly také první svitek se zlatým klíčem.Klíč druhý: Rozluštěte šifruKnížku jsme si nemohli ani pořádně prohlédnout, když tu se najednou za námi objevila postava tajemného kněze v černém. Ba co víc, kněz na nás kynul rukou a zval nás, abychom ho následovali. Děti se za ním neohroženě pustily. Náhle kněz záhadně zmizel a zůstala po něm jen malá bílá obálka. Když ji děti otevřely, našly v ní spoustu malých bílých papírů, na kterých byla nějaká písmena. Tam bude asi napsáno, kde je ukryt druhý zlatý klíč!Děti daly kousky papírů dohromady, ale co to, co to je za divná slova. Aha, to bude šifra, kterou máme rozluštit! Trvalo to jen chviličku, a už to děti věděly, druhý klíč je ukryt u kašny na nádvoří, rychle pro něj!!! A za chvíli už děti nad hlavou mávaly papírovým svitkem, na kterém se houpal druhý zlatý klíč.Klíč třetí: Vzhůru na věž!Kde je třetí klíč, to věděla paní knihovnice. Velkým starodávným klíčem nám otevřela dveře od tzv. astronomické věže. Cestou na věž jsme potkávali rozmanité přístroje, hodiny s velkým kyvadlem, spoustou koleček, ale bez ciferníku, starodávný dalekohled, kterým se dají pozorovat hvězdy, hodiny, které ukazují kromě času také noc a den a roční období. Ale kde je klíč? Vzhůru na věž! Nahoře na věži nás čekal krásný pohled na noční Prahu a také svitek s posledním klíčem. Tak a máme je všechny a můžeme se vrátit zpátky do naší knihovny do Stodůlek pro poklad!Hledáme zasloužený pokladV knihovně ve Stodůlkách si černý kocour vzal od dětí tři zlaté klíče a dal jim za ně klíč, který sice vypadal obyčejně, ale nebyl to jen tak obyčejný klíč, byl to klíč od pokladu. Tak se děti rozběhly po celé budově a zkoušely každé dveře. Hurá, konečně našly ty pravé - a už si nesly krabici s pokladem. Každý odvážný malý Andersen si z krabice vytáhl velkou knihu Tři zlaté klíče od Petra Síse, krásné obrázky a nějakou tu laskominu. Ale to už se některým dětem začaly zavírat oči únavou a bylo třeba se umýt a zalézt do spacáku. A pak se zhaslo světlo a byla tma a na návštěvu přišel hodný pan Spánek.Děkujeme všem dobrovolníkům, kteří nám pomáhali při realizaci naší Noci s Andersenem a také všem, kteří nás finančně podpořili: firmě J. Dvořák - VIA VESTRA - LABYRINT, firmě Praha Globus ČR, k.s. a společnosti Svět knihy, s.r.o.Fotky z Noci s Andersenem si můžete prohlédnout zde.V galerii je 18 obrázků.
Poslední změna: 11. Leden 2009 - 18:32
Mikulášské setkaní 2007
Ve středu 5. prosince 2007 se celá budova Federace rodičů a přátel sluchově postižených změnila v sídlo Mikuláše, anděla a čerta. Všude to vánočně vonělo chvojím, františky, cukrovím i svařeným vínem a zněly koledy. Mikuláš, anděl i čert u nás zůstali celý den, proto měly všechny děti, rodiče a ostatní, kteří se za nimi přišli podívat, dost času na návštěvu.
Než si děti došly k Mikulášovi pro balíček s odměnou, mohly si vyrobit mnoho různých drobností - přáníčka ze včelího vosku, stojánky se svíčkami, jablíčka se sušeným ovocem, čertovské růžky a podobně. Některé děti nejvíce zaujalo foukání do lodiček z oříšků, jiné už se těšily do herny. Všechny, i ty nejmenší, ale nakonec překonaly strach a předvedly Mikulášovi, jak jsou šikovné.Z Mikulášského setkání si děti odnášely kromě odměn a výrobků nové zkušenosti a zážitky a dospělí dobrý pocit z popovídání a posezení s ostatními rodiči, se kterými se viděli po delší době.V galerii je 10 obrázků.
Poslední změna: 11. Leden 2009 - 18:27
Stodůlecký jarmark "U kovbojů na Dalekém západě" 2007
Skoro to, už vypadalo, že bude ošklivé počasí, že bude pršet a že se náš tradiční Jarmark bude muset přesunout dovnitř (tzv. "mokrá varianta"), ale nakonec všechno dobře dopadlo, nespadla ani kapka, dokonce občas vysvitlo i sluníčko, a děti se nakonec mohly prohánět vesele v naší zahradě.
Ještě že to dopadlo takhle, protože jinak by si děti ani nemohly pořádně užít všechny hry a soutěže, které pro ně byly připraveny v rámci letošního podzimního Jarmarku, který se konal 26. září 2007 a jehož téma tentokrát bylo "U kovbojů na Dalekém západě". I letos přišla soutěžit spousta dětí různého věku, děti ze všech pražských škol pro sluchově postižené i další děti se svými rodiči. Pro děti bylo připraveno deset různých stanovišť - různých her a soutěží. Děti se s chutí pustily do ručkování nad divokou řekou, do rýžování zlata, či nalévání whisky, nahánění koní do ohrady či házení podkovou. Zkusily si také, jak se krouží lasem a jak se do takového lasa chytá divoký kůň. Svou sílu si spolu změřily v souboji zvaném "páka" a nakonec se ještě musely osvědčit v poznávání stop různých zvířat. Tak děti ukázaly, že mají všechny dovednosti, které má správný kovboj mít, a mohly si běžet pro odměnu.Letošní Jarmark uzavřelo vystoupení "kovboje", pana Jindřicha Zobla, který dětem předvedl, jak se práská bičem či žongluje s kolty. Dětem se představení moc líbilo, panu Zoblovi moc děkujeme!Děkujeme také dalším sponzorům, firmě Hong Fang CZ Group, s. r.o., která nám věnovala trička jako dárečky pro děti, Jezdeckému středisku Zmrzlík, které nám zapůjčilo jezdecké sedlo a bič, firmě Billa, s.r.o., která nám poskytla občerstvení, a všem ochotným dobrovolníkům, kteří nám moc pomohli.Letošní Jarmark se moc vydařil a my už se těšíme za rok na další!!!V galerii je 16 obrázků.
Poslední změna: 11. Leden 2009 - 18:26
Noc s Andersenem tentokrát i pro neslyšící děti 2007
V noci z pátku 30. na sobotu 31. března 2007 se v knihovně Federace rodičů a přátel sluchově postižených v Praze ve Stodůlkách konala Noc s Andersenem. Noc s Andersenem má už svou tradici, v České republice se konala už posedmé. Letos poprvé se však konala speciálně také pro neslyšící děti...
Možná že jste už slyšeli o Noci s Andersenem... Že ne? To je moc škoda... Noc Andersenem probíhá vždycky na konci března a je to společná akce Klubu dětských knihoven. Její organizátoři si chtějí, kromě jiného, připomenout svátek dětské knihy, který je slaven v mnoha zemích světa na památku narození známého dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena. Této noci se prodlužuje pracovní doba v mnoha městských, obecních i školních knihovnách dlouho do noci a až do druhého dne do rána a do knihovny přicházejí děti se spacákem, karimatkou, svou oblíbenou knížkou a hrají tu hry a plní úkoly a hlavně, zůstanou v knihovně přes noc. Hlavním posláním Noci s Andersenem je nejen to, aby si děti zažily spoustu dobrodružství a legrace a zasoutěžily si, nejdůležitější je to, aby se touto tajemnou Nocí podpořila láska dětí ke knížkám a ke čtení.A jak to všechno vypadalo u nás ve Stodůlkách? Po šesté hodině do knihovny dorazili Týna, Karolína, Anička, Bětka, Cilka, Honza a Šimon. Všechny děti nebyly neslyšící, byli mezi nimi i jejich slyšící sourozenci. V knihovně už na ně čekali dospělí kamarádi, tlumočnice znakového jazyka a také paní spisovatelka Ivona Březinová. Ta dětem přišla povídat o tom, co to je být spisovatelem a jak se rodí taková knížka a na co všechno se přitom musí myslet.To ale nebylo všechno. Paní Lucie Půlpánová přišla dětem zase popovídat o tom, jak to vypadá, když se neslyšící člověk rozhodne udělat knížku. Paní Půlpánová takovou knížku vydala. Jsou v ní pohádky, básničky a povídky, které napsali neslyšící autoři a dokonce je uvnitř schované i DVD, na kterém je osm znakovaných pohádek! A aby se jenom nepovídalo, podívaly se děti hned na jednu z nichTeď už děti věděly, jak se taková knížka vlastně dělá. A pak přišel ten největší a nejtěžší úkol. Než se do něj ale děti pustily, musely se nejdřív pořádně protáhnout. Stejně jako v průběhu celého večera si zahrály několik her a soutěží. Za každou dostaly barevný papír, na kterém bylo napsáno jedno slovo. Takhle celý večer sbíraly slova a když přišel ten nej nej úkol, bylo jasné, k čemu jsou a co s nimi dělat.Děti se najednou měly proměnit v malé spisovatele, redaktory a ilustrátory a vyrobit si vlastní knížku. Ze slov, které nasbíraly, měly vymyslet příběh, potom ho zapsat do počítače a nakreslit k němu obrázky. Děti daly hlavy dohromady a najednou byl na světě příběh o kouzelném stromu, který plodí zázračné ovoce! Pak si ještě Karolína stoupla před kameru a celý příběh odvyprávěla ve znakovém jazyce.To už se pomalu schylovala půlnoc, ale dětem se ještě ani trochu nechtělo zalézt do spacáku. Tak přišel úkol jen pro odvážné! Je ten, kdo se nebál mohl pomalu otevřít dveře velké budovy a vyběhnout úplně sám do tmy a jenom po svíčkách hledat cestu až tam, kde stál velký kouzelný strom Pohádkovník, na kterém rostou ty nejbáječnější knížky pro děti, které rády čtou.Na stromě nezbyla ani jedna knížka, děti všechny otrhaly! Ale pak už alou do spacáku! Potom ještě dospělí spolu s dětmi napsali emailovou zprávu, malý pozdrav dětem v ostatních knihovnách v České republice, a pak už se šlo ale doopravdy spát.Tak takhle to vypadalo v knihovně ve Stodůlkách v noci z 30. na 31. března. Ráno si děti domů hrdě nesly své knížky a cédéčka, na kterých byl příběh, který samy vymyslely, napsaly, nakreslily a přeznakovaly. A všichni už se těšili na příští rok, až zase bude knihovna otevřená přes noc až do rána a kdy dovnitř budou moct vstoupit jen děti se spacákem a s karimatkou...V galerii je 14 obrázků.
Poslední změna: 11. Leden 2009 - 16:29
Vykutálený jarmark 2006
Pod tímto názvem se skrýval již tradiční Stodůlecký jarmark, který uspořádala Federace rodičů a přátel sluchově postižených 24. května 2006. Letos si přišla zasoutěžit spousta dětí různého věku. Naštěstí se na nás po dlouhém chladném období usmálo sluníčko, takže se všechny disciplíny a soutěže mohly odehrávat na zahradě. Děti mohly soutěžit na koloběžkách, pro statečné byl připraven sjezd z kopečka na skateboardu nebo skákání na skákací tyči tzv. pogostick. Nechyběly však ani disciplíny pro ty nejmenší - skákání na velkých míčích, žonglování s balónky, praskání nafukovacích balónků nebo si mohly děti vytvořit obří bubliny. Všechny děti za velké soutěžení dostaly balíčky s dobrůtkami a malým dárečkem.
Nechybělo ani krásné divadlo dětí, které vede František Půlpán. Na úplný závěr byla pro děti připravena tombola. V tombole byly připraveny různé dárky, které věnovali sponzoři Jarmarku.Tímto velice děkujeme všem sponzorům: firmě Hračky Žabáček, Dvaadvacítce a České footbagové asociaci za míčky typu footbag (hakisak), za nafukovací balónky děkujeme firmě Softy s.r.o., za krásné koloběžky, skateboardy, pogosticky firmě Seven sport s.r.o. a za bohaté občerstvení Makru Cash and Carry.V galerii je 16 obrázků.
Poslední změna: 10. Leden 2009 - 22:17