Zákon 155/1995 Sb. §38

Žádá se na Okresní (Pražské) správě sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště. Od roku 2007 sepisují všechny žádosti o důchod Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), Pražská správa sociálního zabezpečení (PSSZ) nebo Městská správa sociálního zabezpečení (MSSZ) (v Praze Pražská, v Brně Městská). O všech žádostech o důchod rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Prakticky se to nevztahuje na děti do 15 let (posuzuje se schopnost pracovat a zdravotní stav osoby).

Zejména pro občany se zdravotním postižením má mimořádný význam prováděcí předpis k tomuto zákonu, jímž je vyhláška č. 284/1995 Sb., ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb.

Co je třeba k sepsání žádosti o důchod?

• Doklad totožnosti .
• Rodné číslo manžela (manželky).
• Doklad o studiu (výuční list, maturitní vysvědčení, diplom - nutno doložit celou dobu studia, nejen nejvyšší dosažené vzdělání).
• U žen rodné listy dětí (i když jsou již zaopatřené).
• U mužů vojenskou knížku (popřípadě propouštěcí list z vojenské služby.
• Doklady o dobách zaměstnání.
• Evidenční list od posledního zaměstnavatele (zaměstnavatelů), u něhož pracovní poměr skončil v posledním roce před datem uplatnění žádosti o důchod.  

Jak a kde žádat?

Na okresní správě sociálního zabezpečení. Žádost o důchod je možné podat nejdřív tři měsíce před požadovaným dnem jeho přiznání.

Prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení žádáte o invalidní důchod u České správy sociálního zabezpečení v Praze. Pokud existuje předpoklad, že budete v pracovní neschopnosti dlouhodobě, je dobré podat žádost o přiznání invalidního důchodu cca 3 měsíce před vypršením roční neschopnosti. Tím by na sebe mělo navazovat pobírání dávek nemocenského pojištění a důchodu a vyhnete se tak nepříjemné situaci, kdy byste bez příjmu čekali na přiznání důchodu.

Druhy invalidních důchodů

Posudkoví lékaři posuzují váš pracovní potenciál a úroveň tělesných, smyslových a duševních schopností. V závislosti na těchto skutečnostech vám může být přiznán částečný nebo plný invalidní důchod.

Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku.

• Do 20 let méně než jeden rok.
• Od 20 let do 22 let jeden rok.
• Od 22 let do 24 let dva roky.
• Od 24 let do 26 let tři roky.
• Od 26 let do 28 let čtyři roky.
• Nad 28 let pět roků.
• Nad 28 let 5 roků z posledních 10ti let před vznikem invalidity.
  

   

Částečný invalidní důchod (ČID §43 - §48)

Pojištěnci je přiznán ČID, jestliže se stal částečně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo se jedná o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Rozlišujeme 2 typy ČID:

• Částečně invalidní je člověk, jehož schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla o 33% až 65 %. V tomto případě se jedná o částečnou invaliditu podle §44 odst. 1 zákona 155/1995 Sb. Způsob posouzení a procentní míru poklesu stanoví prováděcí předpis.
• Pojištěnec je částečně invalidní i tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Pak se jedná o částečnou invaliditu podle § 44 odst. 2 zákona 155/1995 Sb. Okruh těchto zdravotních postižení stanoví příloha č. 4 vyhlášky MPSV č. 284/1995 Sb. ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb. a vyhlášky č. 40/2000 Sb.
  

   

 Zdravotní postižení ortopedická

• Ztráta úchopové schopnosti na podkladě chybění nebo ztuhlosti všech prstů jedné ruky nebo několika prstů obou rukou, nebo rozsáhlejší amputační ztráty horní končetiny.
• Podstatné omezení funkce paže pro ztuhlost nebo kontrakturu loketního nebo ramenního kloubu v nepříznivém postavení.
• Omezená schopnost chůze po amputaci nohy v kloubu Chopartově (art. talocalcaneonavicularis a art. calcaneocuboideus), nebo po rozsáhlejší amputační ztrátě
• Zkrácení dolní končetiny o 10 cm a více, bez ohledu na původ tohoto zkrácení, nebo pakloub dlouhých kostí končetin.
• Ankylóza (ztuhnutí) kyčelního nebo kolenního kloubu v nepříznivém postavení, podstatně ztěžující chůzi.
• Současné ztuhnutí několika úseků páteře, např. při pokročilých formách Bechtěrevovy nemoci.
•  Těžké kyfoskoliózy.
• Hypofyzární nanismus nebo chondrodystrofie, pokud tělesná výška postiženého nepřesahuje 120 cm.
  

   

 Zdravotní postižení chirurgická

• Umělé vyústění trávícího nebo močového traktu na povrchu těla.
• Stavy po vynětí hrtanu.
• Rozsáhlá, esteticky značně závažná postižení hlavy nebo krku.
• Odkázanost na příjem tekuté potravy pro defekt čelisti znemožňující žvýkání, nebo pro strikturu (zúžení) jícnu.
  

   

 Zdravotní postižení nervová

• Úplné ochrnutí (plegie) jedné končetiny.
• Trvalá afázie (ztráta řeči).
  

   

 Zdravotní postižení smyslová

• Oboustranná úplná nebo praktická hluchota.
• Snížení zrakové ostrosti obou očí nebo lépe vidícího oka na 6/36 a méně s odpovídajícím snížením zrakové ostrosti do blízka, bez ohledu na původ této vady (hodnocené s brýlovou korekcí).
• Koncentrické zúžení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů.  

Souběh ČID a výdělečné činnosti

Pobírání částečného invalidního důchodu předpokládá výdělečnou činnost. Doba pobírání ČID proto není dobou pojištění. Pozor - dlouhodobá nezaměstnanost, i když je pojištěnec evidován na úřadu práce, může vést při zhoršení zdravotního stavu k tomu, že pojištěnec bude uznán plně invalidním, avšak vyplácen mu bude jen částečný invalidní důchod.

Novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění platná od 1. 2. 2006 umožňuje přivýdělek k ČID bez jakéhokoliv finančního omezení.

Plný invalidní důchod (PID § 38 - §42)

Na tento důchod má člověk nárok, jestliže se stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Tato doba pojištění se nevyžaduje, jestliže plná invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemocí z povolání. Potřebná doba pojištění pro nárok na plný invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem plné invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Dále musí být splněna podmínka, že v době, kdy se pojištěnec stal plně invalidním, ještě neměl nárok na starobní důchod.

Plná invalidita nastává v případě:

• Jestliže schopnost výdělečné činnosti pojištěnce poklesla nejméně o 66% (§ 39 odst. 1 písm. a) zákona 155/1995 Sb.).
• Jestliže je pojištěnec schopen soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek (§ 39 odst. 1 písm. b) zákona 155/1995 Sb.).
  

   

Souběh PID a výdělečné činnosti

Pokud se člověku, který pobírá plný invalidní důchod, podaří najít zaměstnání, většinou se zároveň objevují pochybnosti a otázky: Nepřijdu o důchod kvůli tomu, že si začnu vydělávat? Mohu si vůbec najít práci, nezakazuje to zákon? Nevezmou mi bezmocnost? ....atd. Přímo v zákoně odpověď nelze nalézt - souběh plného invalidního důchodu s výdělečnou činností legislativa šalamounsky nezakazuje ani nepovoluje.... Přitom pro poživatele invalidního důchodu je to zásadní otázka a mnohdy z opatrnosti a z obavy z reakce správy sociálního zabezpečení nabízenou práci odmítají. Tím přicházejí jednak o možnost finančního přilepšení a jednak o neméně důležitou a mnohdy podstatnější možnost - dostat se tzv. mezi lidi, mít činnost a tím zlepšit i svůj psychický stav, který může mít i pozitivní vliv na stav fyzický.

Dopátrat se kompetentního stanoviska k otázce souběhu plného invalidního důchodu a zaměstnání není nikterak jednoduché

Z vyjádření JUDr. Pelikánové je tedy jasné, že se poživatel plného invalidního důchodu, ať již mu byl důchod přiznán podle zákona č. 155/1995 Sb., 39, písm. a) nebo b), nemusí obávat nastoupit do jakéhokoliv zaměstnání a jeho výdělek není limitován žádným stropem. O důchod ho může připravit pouze "významné zlepšení zdravotního stavu", což jistě není možnost, proti níž byste něco namítali.

Důležité je, aby vám váš lékař mohl potvrdit, že práce v rozsahu, v jakém ji vykonáváte, nepoškozuje váš zdravotní stav a zvládáte ji.

Lékařská posudková služba

Lékařská posudková služba (LPS) v resortu práce a sociálních věcí je soustava lékařských posudkových orgánů, jejichž stěžejním úkolem je posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob pro účely jednotlivých systémů sociální ochrany. Jde zejména o systémy důchodového a nemocenského pojištění, zaměstnanosti, sociální péče a státní sociální podpory. V současné době jde o LPS, která vyvíjí svou činnost v rámci orgánů státní správy pro oblast sociálního zabezpečení a v rámci úřadů práce.

O posouzení zdravotního stavu žádá státní orgán, u něhož byla žádost o dávku podána (nikoliv přímo klient).

V posudku je vyhodnocení, zda žadatel o dávku sociálního zabezpečení (popřípadě jiná osoba, jejíž zdravotní stav byl pro účely tohoto řízení o dávku posouzen) plní zdravotní podmínku pro přiznání dávky sociálního zabezpečení. (To např. znamená, zda je plně invalidní pro účely přiznání plného invalidního důchodu, částečně invalidní pro účely přiznání částečného invalidního důchodu, pro účely poskytování mimořádných výhod I.,II. nebo III. stupně pro těžce zdravotně postižené osoby apod.).

Organizace LPS

• LPS je v současné sobě organizována výlučně v rámci orgánů státní správy (konkrétně jde o orgány sociálního zabezpečení a úřady práce).

 Posudková kritéria

• Podstatou činnosti LPS v sociální oblasti je posuzování zdravotního stavu a některých důsledků zdravotních postižení. Mezi posudkovými kritérii, jejichž hodnocení je při této posudkové činnosti prováděno.
• Konkrétní posudková kritéria jsou stanovena v právních předpisech a jsou rozdílní pro posouzení zdravotního stavu pro účely jednotlivých systémů sociální ochrany. Tato rozdílnost, která vyplývá z rozdílné funkce jednotlivých dávek pro osoby se zdravotním postižením znamená, že zdravotní postižení, které odpovídá podmínkám přiznání jedné dávky, nemusí odpovídat podmínkám pro přiznání dávky jiné. Např. skutečnost, že občan byl uznán plně invalidním, neznamená, že současně splňuje podmínky pro přiznání mimořádných výhod pro občany těžce zdravotně postižené nebo že zdravotní postižení občana, jemuž byly mimořádné výhody přiznány, splňuje podmínky pro přiznání příspěvku na zakoupení motorového vozidla.
• Posudková kritéria v jednotlivých systémech jsou tedy postavena na hodnocení funkčního dopadu zdravotního postižení na určitou oblast. Z tohoto důvodu se může stát, že i přes nepříznivý zdravotní stav, který ovšem nemá funkční dopad na posuzovanou oblast, nebudou splněny podmínky pro přiznání určité dávky. To, že zdravotní stav občana nesplňuje podmínky pro přiznání dávky však neznamená, že toto zdravotní postižení nemá.  

 Práva a povinnosti LPS

• Posudek LPS musí vycházet z objektivně zjištěného zdravotního stavu posuzované osoby a musí odpovídat posudkovým kritériím, zakotveným v právních předpisech. Při posuzování LPS musí vycházet z lékařských zpráv a posudků, vypracovaných odbornými lékaři, o zdravotním stavu osob.
•  LPS může osobu vyzvat, aby se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření (např. psychologickému) v určitém zdravotnickém zařízení. Zdravotnická zařízení jsou povinna na vyžádání takové vyšetření provést, stejně jako zapůjčit zdravotní dokumentaci posuzované osoby nebo vypracovat podklady, potřebné pro posouzení zdravotního stavu a rozhodnutí o dávce.
• LPS provádí ze zákonem stanovených podmínek také nové posouzení zdravotního stavu jejíž smyslem je ověření, zda zdravotní stav poživatele sociální dávky nadále odpovídá kritériím pro pobírání dávky. (Pokud se osoba vyšetření nepodrobí, nebude jí dávka přiznána.)
•  Nesouhlas s posudkem – opravná řízení.
• Posudky LPS o zdravotním stavu a pracovní schopnosti nejsou správním rozhodnutím, ale podkladem pro vydání správního rozhodnutí. Z uvedeného důvodu nelze proti samotnému posudku podávat opravné prostředky. Ty lze podávat až proti rozhodnutí, které bylo na podklade takového posudku vydáno.
• V případě nesouhlasu s rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení nebo úřadu práce, které bylo vydáno na podkladě posudku LPS, lze podat odvolání, o němž rozhoduje v rámci odvolacího řízení správního nadřízený správní orgán. Výjimku tvoří dávková rozhodnutí o plném invalidním důchodu, částečném invalidním důchodu a zvýšení důchodu pro bezmocnost, proti nimž lze podat přímo žalobu k soudu. V ostatních věcech lze žalobu k soudu podat až po skončení odvolacího řízení správního, v některých věcech (např. o dávkách sociální péče a o mimořádných výhodách osobám těžce zdravotně postiženým) je však podání žaloby k soudu zákonem vyloučeno. V takových případech přichází v úvahu pouze použití mimořádných opravných postupů podle správního řádu (obnova řízení, přezkumné řízení).