Životní a existenční minimum

Zákon 117/1995 Sb.

 
Definice životního a existenčního minima
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.
 
Právní úprava a hlavní využití
Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Vedle životního minima je z důvodu větší motivace zaveden pro dospělé osoby v hmotné nouzi institut existenčního minima.
 
Náklady na bydlení
Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.
Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.
 
Částky životního minima od 1.1.2007 v Kč za měsíc platné i v roce 2009
 

pro jednotlivce
3126
pro první dospělou osobu v domácnosti
2880
pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti
2600
pro nezaopatřené dítě ve věku
 
  do 6 let
1600
  6 až 15 let
1960
  15 až 26 let (nezaopatřené)
2250

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.
 
Částka existenčního minima od 1.1.2007 v Kč za měsíc měsíc platné i v roce 2009
 

existenční minimum
2020

 
Společně posuzované osoby
  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
  • manželé,
  • rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
  •  jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.
  • Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.  
Započitatelné příjmy
S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou:
  • příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
  • příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
  • náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
  • peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
  •  sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
  • podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
  • stipendií,
  • odměn za darování krve,
  • daňového bonusu,
  • příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
  • té části sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
  • dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů,
  • zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa. 

Valorizace životního a existenčního minima

Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň.
Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima vždy od 1. ledna, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %.
Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.
Využití existenčního a existenčního minima
Dávky pomoci v hmotné nouzi (poskytované na základě zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). Viz část Právní úprava a hlavní využití.
dávky státní sociální podpory (poskytované na základě zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění) – zejména přídavek na dítě a sociální příplatek. Životní minimum se využívá při zjišťování nároku na tyto dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích a v případě sociálního příplatku tvoří i základ pro jeho výpočet.
další jako např. v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.
Informace a žádosti
Informace a žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních (městských) úřadů podle místa trvalého pobytu občana.
Žádosti o dávky státní sociální podpory je třeba podat příslušnému úřadu státní sociální podpory podle místa trvalého pobytu občana (úřad práce, v hlavním městě Praze úřad městské části). Pracovníci těchto úřadů Vám jistě rádi poskytnou také všechny potřebné informace.
 
Zdroj: www.mpsv.cz